All posts by Petr Frey

Tím první z nich, v rámci EU, je preference tzv.zelenějších výrobků. Proto firmy, stejně jako se snaží

upozornit, že minimalizují svou uhlíkovou stopu, přicházejí také s informacemi o tom, že jejich

výrobky jsou šetrné k životnímu prostředí. To opět vyžaduje reportování jejich uhlíkové stopy podle

mezinárodních standardů a norem, jako je PAS 2050 a ISO 14067. Ty zahrnují některé specifické

standardy pro odvětví informačních a komunikačních technologií, jako je ITU – T L.1410, ETSI TS 103

199 a IEC TR 62725.

Snad nejvýraznějším prvkem, pro běžného spotřebitele, je označování výrobků energetickými štítky.

Ty se dnes již objevují u většiny výrobků. Například na většině spotřebního bílého zboží najdeme

pořadí určující spotřebu energie od A do G. Díky pokroku v oblasti energetické účinnosti se používají

v celém odvětví nové kategorie A + , A + + a A + + + , které byly zavedeny v roce 2010 . Toto, původně

americké hodnocení výrobků (American Energy Star rating system), se používá také na počítačové

vybavení. Preference těchto tzv.zelenějších výrobků vede firmy k realizaci změn ve výrobě, které

vycházejí z principů green IT.

Tím posledním, ale o to silnějším důvodem, jsou současné trendy při zadávání veřejných zakázek v

rámci EU, kde jsou preferovány společensky odpovědné firmy fungující právě na principech green IT.

Všech 6 důvodů, které jsme postupně uvedli na našem blogu, motivuje firmy ke změnám ve vlastních

provozech, které vedou ke snížení energetické náročnosti a uhlíkové stopy.

Právě na tyto trendy v rámci EU reagovala i společnost NEKO KLIMA, a to vlastním projektem NEKO

green, který nabízí firmám řešení přinášející energetickou úsporu při provozování datových center a

průmyslových a obchodních prostorů.

Třetím důvodem, který motivuje firmy k zamyšlení a hledání řešení na principech green IT,  je Kodex EU pro broadband . Tento kodex řeší celkové rozšíření širokopásmového připojení a také s tím spojené očekávání výrazného zvýšení celoevropské spotřeby elektrické energie. Odhady ukazují, že by to mohlo být do roku 2015 až 50TWh ročně, v závislosti na úrovni penetrace, specifikaci zařízení a poskytovaných služeb. Broadbandový kodex obsahuje zásady a opatření, jejichž cílem je omezit spotřebu elektřiny jen na 25TWh, a ušetřit tak 7,5 miliardy € ročně. Kodex se tedy snaží zajistit minimální spotřebu energie a zároveň nepoškodit technologický pokrok v oblasti broadbandu a jeho rozšíření. V současnosti již také funguje konsorcium organizací zřízené společností Alcatel Lucent tzv. GreenTouch, které má za cíl vyvinout architekturu pro zvýšení energetické účinnosti o koeficient 1,000 z aktuální úrovně.

Čtvrtým důvodem je to, že dnes mnohem více firem věnuje svou pozornost měření a vykazování jejich vlastní uhlíkové stopy          ( angl. carbon footprint). Sdružení, jako je například  Carbon Disclosure Project, veřejně hodnotí podnikové hodnoty uhlíku pro investory, a to již několik let. Pro mnoho firem to znamená, že mohou, díky zvýšené poptávce, nabídnout těmto společnostem účinná řešení snižující energetickou náročnost jejich IT provozů.

V souvislosti s tím byly vyvinuty i mezinárodní normy, jako je ISO 14064-1 a protokol skleníkových plynů, který umožňuje konzistentní a srovnatelné vykazování emisí. Do budoucna se například v Británii uvažuje o zavedení povinnosti reportovat vyprodukovaný uhlík, a to pro všechny firmy kótované na burze cenných papírů. Tyto trendy se do budoucna zákonitě odrazí i v české legislativě.

Příště: Zelené výrobky a dodavatelské trendy

Prvním z důvodů jsou tzv. špinavá data. Ta jsou, jako téma, už téměř dva roky diskutována jako celosvětový problém, který spustila studie Greenpeace s názvem „Jak špinavá jsou vaše data?“. Ta upozornila na to, že data centra velkých hráčů, jako je Google nebo Microsoft, jsou významnými znečišťovateli ovzduší. To vedlo velké společnosti k přijímání opatření, která měla za cíl redukovat jejich uhlíkovou stopu (angl. carbon footprint), vznikající při napájení jejich datových center.

Samozřejmě, že tyto aktivity měly vliv také na uživatele, kteří se začali více zajímat o to, kdo a jak řeší tento problém. Microsoft proto přišel s plánem, jak být uhlíkově neutrální do konce roku 2013 a zavedl i cenu za tzv.vnitřní uhlík. Facebook publikoval informace o své uhlíkové stopě, v návaznosti na uvedenou studii, veřejně poprvé . Zároveň se zavázal vybudovat nové datové centrum ve Švédsku  s využitím nízkého obsahu uhlíku a úsporného chlazení serverů . Google byl zase jedním z lídrů v oboru , který deklaroval cíl generovat 100% svých energetických potřeb z obnovitelných zdrojů .

Tím druhým důvodem, který rozhýbává firmy je Kodex EU pro datová centra. Tato dobrovolná iniciativa byla reakcí na predikci EU, že evropská spotřeba elektrické energie v datových centrech se zdvojnásobí. Předpokládá se, že mezi roky 2007 a ​​2020 až k hodnotě 104TWh za rok. Kodex EU pro data centra proto vytvořil společný soubor zásad a metriky pro celý IT průmysl. Je určen na podporu měření a realizace energeticky účinných technologií a postupů. Dále umožňuje zapojení i dalším organizacím, například dodavatelům zařízení a služeb, vládním a nevládním organizacím, obchodním sdružením a akademickým institucím. Kodex je navržen tak, aby pomáhal vytvářet „zelenější“ dodavatelské řetězce, a ekologičtější IT průmysl a tím přispívá k tvorbě poptávky po energeticky úsporných technologiích.

Příště: Kodex EU pro broadband a Corporate Carbon Footprints

Ve spolupráci s firmou CONTEG jsme koncem loňského roku dokončili realizaci montáže chlazení a vzduchotechniky datového centra v objektu Technologického centra Písek. Celková hodnota této zakázky je cca 5 mil. Kč a realizováno bylo chlazení tří datových sálů o celkovém výkonu 450 kW. Součástí realizovaného řešení je i zpětné získávání tepla, které je v zimním období využíváno pro vytápění objektu.

Dále jsme dokončili  projektové práce a zahájili realizaci zakázky – Rozšíření zdroje chladu pro testovací laboratoř ve firmě MANN+HUMMEL Service s.r.o.  Jedná se o doplnění nového zdroje chladu o výkonu 850 kW. Vyráběný chlad bude využit v nové testovací laboratoři společnosti. Součástí řešení je i tzv. volné chlazení (free-cooling), které zajistí využití nízkých venkovních teplot pro výrobu chladu, v chladných obdobích, bez nutnosti používání kompresorového chlazení. Tím je zajištěno efektivní provozování chladícího systému a snížením provozních nákladů je dosaženo finančních úspor.

A do třetice jsme zahájili  realizaci zakázky – Výměna zdroje chladu ve firmě KRONOSPAN CR spol. s r.o.  Jedná se o instalaci nového zdroje chladu o výkonu 600 kW. Vyráběný chlad bude využit pro technologické chlazení ve výrobě společnosti. Součástí řešení je i tzv. volné chlazení (free-cooling), které , stejně jako v předchozím případě, zajistí využití nízkých venkovních teplot pro výrobu chladu v chladných obdobích, bez nutnosti používání kompresorového chlazení. Tím je zajištěno efektivní provozování chladícího systému a snížením provozních nákladů je dosaženo finančních úspor.

To jsou tři nové zakázky, připravované podle zásad našeho projektu NEKO green.

V některých zemích se toho kolem Green IT hodně namluví, ale jak se u nás říká „skutek utek“.

V Británii, jak se zdá taková situace není, alespoň podle roční zprávy britské vlády za rok 2013. Podle

zprávy se průměrná návratnost investic do zeleného IT od prvního reportu zlepšila ve svém skóre z

2,4 na 2,9.  Vládním cílem je nyní splnit úroveň skóre 3 do roku 2015.

Čtyři vládní orgány podpořily EU kodex týkající se datových center. Defra (Department for

Environment, Food and Rural Affairs) v současné době pracuje na pravidlech nákupu a spotřeby

energií v rámci cloudových služeb.  V rámci recyklace a snížení množství odpadu pak vláda

prostřednictvím GPS (The Government Procurement Service) nabízí organizacím v rámci IT vlastní

způsob recyklace. Jen v minulém roce GPS ekologicky zlikvidovala celkem 66.448 položek, z nichž

odprodala 33.514 položek a vygenerovala prostředky ve výši £ 405,881.68. Dalších 8.738 položek bylo

darováno, čímž došlo k dalšímu snížení celkového počtu položek odeslaných k finální likvidaci.

V loňském roce také zveřejnil GDS (Government Digital Service) vládní digitální strategii,

následovanou digitální strategií jednotlivých vládních úřadů. Tyto strategie jsou zásadní pro interakci

s občany a podniky v rámci poskytování veřejných služeb. Britská vláda (skrze GDS) navíc v současné

době reviduje celou vládní infrastrukturu, aby tak poukázala na nedostatky a umožnila výstavbu

nových a efektivnějších podpůrných technologií  na principech zeleného IT.

Jak je vidět, mají v Británii zelené IT projekty zelenou a jsou hlavně prioritou pro vládu. U nás

jsme opět trochu zaspali s jasnou koncepcí  pro tyto oblasti. Společnost NEKO KLIMA si dobře

uvědomuje, že zvyšující se nároky na provoz datacenter a dalších provozů sebou nesou energetickou

i ekologickou zátěž. Proto je jejím cílem, mimo jiné, přinášet do starých datových center nové

efektivnější  komponenty a zvyšovat tak počet zelených a úsporných provozů.